V sobotu jsme navštívili Prague Food Festival na Vyšehradě. Pro ty, co vůbec netuší, o co jde, bych celou akci shrnula asi takto. Během tří týdnů se na vybraném místě v Praze (tentokrát to byl tedy Vyšehrad, v minulých letech třeba Pražský hrad) koná festival, kde se prezentují různé restaurace, vinaři a prostě různí výrobci pochutin a nápojů. Společným jmenovatelem je kvalita. Seznam restaurací i ostatních prodejců je vždy předem známý, stejně tak jako nabízená jídla. Na festivalu se platí speciální měnou, asi aby člověk neměl výčitky svědomí, kolik už za to všechno dobré jídlo a pití utratil:-) Podle mě je celá akce hlavně skvělá příležitost ochutnat během jednoho dne spoustu dobrého a kvalitního jídla, aniž by člověk projedl výplatu a skvělá příležitost rozšířit si gastronomické obzory. My jsme splnili obojí, i když nakonec byla přeci jenom výplata v ohrožení:-)
Počasí, kterého jsem se bála nejvíce, když jsem kupovala lístky v předprodeji vyšlo naprosto perfektně a stejně tak tomu bylo i u všeho ostatního. Protože jsem ráda dopředu připravená, tak jsem si už pár týdnů dopředu naplánovala, která jídla chceme ochutnat a poctivě si nastudovala plánek a polohu restaurací, které jsme nechtěli vynechat. Na festival jsem šla vybavena několika sofistikovanými seznamy a s jasnou představou kam budou mířit naše první kroky. S doprovodem jsme si vybrali podobné restaurace, takže o to jsme to měli jednodušší. Celkem jsme tedy z 15 restaurací ochutnali u 7 z nich 11 jídel a dva koktejly.
Naše cesta začala u restaurace Gao Den, kde jsme ochutnali nesmažené závitky plněné hovězím masem, domácím arašídovým krémem, mangem a zeleninou a polévka ze silného hovězího vývaru s rýžovými nudlemi, hovězím masem a čerstvými bylinkami. První volba se ukázala, jako více než vydařená a oba jsme byli nadšení.
Druhé kolo jsme pojali trochu ve větším stylu u Aureole, kde jsme ochutnali celé festivalové menu tj. sushi variaci, steak z iberijského vepře a cvrčka s brownies. Navíc jsme ještě přidali saranče s rýžovými nudlemi. Tady už jsme tak nadšení nebyli. Sushi bylo skvělé, to je pravda,nal. Saranče s nudlemi, nám přišlo tak nějak nedochucené, no a cvrček jako dezert, dobrý standard, ale až na toho cvrčka nic zvláštního. Takže nebýt hmyzího doprovodu, který jsme ani jeden nikdy předtím nejedli, nešlo by o nijak zvláštní gastronomický zážitek. Velice příjemně nás potěšil steak z vepře, který jsme si dali vlastně
jen proto, že v rámci menu jsme ho měli zadarmo, jinak jsme ho ochutnat
nechtěli a paradoxně to byl jediný chod, který nás nadchnul. Pro mě tedy tak trochu zklamání, protože jsem se na Aureole zrovna hodně těšila.
Další volba padla na restauraci Mireille, kde jsme ochutnali mix grilovaných kalamárů a chobotnice. Chuťově velice dobré jídlo, ale já nejsem až takový fanoušek mořských potvůrek, abych to dostatečně ocenila. Příteli ale chutnalo velice.
Restaurace V Zátiší nás pohostila modrohlavem s koriandro-mátovým chutney. Já nemusím moc smažené, takže mě úprava ryby moc neoslovila, doprovod byl ale opět nadšen. Chutney rybu skvěle doplnilo. Díky tomu jsme se také utvrdili, že už jsme dospěli tak daleko, že nám oběma chutná koriandr.
Pak jsme prolomili další velkou neznámou a ochutnali naši první ústřici v Prolog baru. No a verdikt. Dobrá byla:-) Tak trochu nás to přeneslo na dovolenou k moři, kde všude voní ryby a mořská sůl. V Prolog baru jsme měla také dva koktejly, u jednoho si bohužel nepamatuji název (je na fotce nahoře, druhý byl El Bulli, který byl trošku těžší a hutnější. Oba byli velmi dobré a opět jsem měla možnost ochutnat něco, co neznám.
Pokračovali jsme v jižanském stylu tygří krevetou od La Bodeguita del medio. Tady nevím, jak hodnotit, kreveta byla dobrá, ale šafránový dip mi nepřišel nijak zajímavý.
No a další ryba, tentokrát gravlax z lososového pstruha s pyré z červené řepy a grilovanou okurkou z Le Grill, Grand Mark Hotel. Samotná ryba byla super, ale chyběl mi nějaký výraznější chuťový prvek. Grilovaná okurka mě neoslovila, takže tady také tak napůl spokojenost.
Teď když to sepisuji, tak mi dochází, že jsme jedli vlastně téměř jen ryby a mořské plody, protože další chod byl steak z tuňáka U Emy Destinnové. Zde jsme původně chtěli ochutnat i líčka z divočáka, ale ty bohužel neměli, což byla škoda. Tuňák mi přišel vysušený a celý chod zachraňoval salát s velice vydařenou zálivkou z medu, zázvoru a soji.
Na konci celého dne nám zbyli 4 Grandy, takže jsme řešili, kde je utratíme. Oba jsme se jednotně shodli, že si zopakujeme závitky od Gao Den. Takže to nejlepší na začátek i na závěr.
Jasným vítězem se pro nás tedy stala restaurace Gao Den. Ostatní restaurace odvedli také skvělou práci, i když nám se do chuti až tak netrefili. Každopádně kloubok dolů před všemi, kteří v tom parnu vařili, smažili, grilovali a vydávali jídla jako o život. Velký poděkování také organizátorům, protože také odvedli skvělou práci.
Komentáře
Okomentovat